Leden 2010

Maxie Wanderová: Dobré jitro, krásko

29. ledna 2010 v 18:53 | ver (tvá kráska)

Jo, asi si tu knížku přečtu. Jen co se dostanu přes těch několik, které mě čekají v příštích dnech.
ňu.

Dobré jitro, má krásko!
Ani tisíc dinárů
by nezaplatilo tvůj pohled.
Pro tvá ňadra
budu chodit bos po světě celých deset let.
Pro tvé rty oněmím.
Pro tvé boky
se prodám do otroctví.
Dobré jitro, má krásko!
Usedni na bělouše barvy jablkové
a dej se v trysk.
Čekám na tebe ve stínu lesním.
Můj stan bude plný nenarozených dětí.
Poručím zpívat slavíkům a podám ti hyacint.
Ulehneš na lože mého těla
s hlavou na podušce mé paže.
Dobré jitro, má krásko!
A nepřijdeš-li,
vytáhnu nůž, jejž jsem zabodl do pecnu chleba,
otřu z nože drobty
a zarazím jej doprostřed tvého srdce.


proměnit se

23. ledna 2010 v 21:05 | qer

Pusť jí potichu
laskavé tóny na tři doby
nasládlou melodii
melodické ticho
Nechej ji
létat s nepatrnou bolestí
s neumělým citem
citlivě tomu rozumět
Letmo ji
bodej konečky prstů
do mladistvé hebkosti
hebkých lýtek
Vdechni její
šimravé konečky
vlasů roztřepených
do roztřepeného života
Jenom na chvíli
tvářit se jakoby nic
až skončí
konečně k ránu
Pokyň
koutky vlhkých úst
na výraz pochopení
pochop to!
Všimni si…
a nebo radši ne
vždyť má jen plno
kouzelných představ

o něco později

23. ledna 2010 v 20:09 | ver

Pohádková modř
zapadajícího nebe
s několika narušivými
ostrůvky unavených večerů
dusivých nádechů
hltavých útěků
s několika očistnými
kapičkami chvil
zadýchaných úsměvů
exhumovaných radostí
Tam ve skomírající
vůni nadčasové jistoty
obratného rozhovoru bez potřeby
paralelně vyslovovat
bláznivou definici
toho
se zas schoulí s
dětinsky křečovitou
touhou
žít


pátek

8. ledna 2010 v 23:49 | veru

"Já potřebuju ošoustat pěknou mladou holku, doktore. To je celej můj problém."
"Máte vyhozenou páteř na čtrnácti místech, Chinaski. To s sebou nese úzkostné stavy a končí to imbecilitou a často šílenstvím."
"Kecy!" řekl jsem...